Jak poznat opravdu kvalitní škrabadlo pro kočky? Kompletní průvodce od výrobce

Autor: Leszek Zamarlik

Již více než 22 let se zabývám navrhováním a výrobou škrabadel pro kočky. Samotné kočky jsou součástí mého života ještě déle – přibližně 35 let. Během této doby jsem měl možnost pozorovat nejen jejich chování, ale také způsob, jakým používají různé konstrukce.

Viděl jsem škrabadla, která byla i po mnoha letech používání stále stabilní a bez problémů plnila svou funkci. Setkal jsem se však také s konstrukcemi, které na fotografiích vypadaly velmi působivě, ale už po několika týdnech se začaly kývat, povolovat nebo poškozovat.

Tento průvodce nevznikl proto, aby propagoval jeden konkrétní model škrabadla. Nejde ani o žebříček výrobců nebo porovnání nabídek jednotlivých firem.

Chci především ukázat, z čeho se skutečně skládá kvalitní škrabadlo pro kočky, které prvky mají největší vliv na jeho životnost a bezpečnost a co může zákazník sám zkontrolovat před nákupem nebo ihned po převzetí výrobku.

Na první pohled vypadá mnoho škrabadel podobně. Vidíme sloupky omotané sisalovým lanem, základnu, police, domeček a odpočívadla. Někdy je proto obtížné pochopit, proč jedna konstrukce stojí několik tisíc korun, zatímco jiná, zdánlivě velmi podobná, je dvakrát nebo třikrát dražší.

Nejdůležitější rozdíly se však často nacházejí na místech, která na fotografiích výrobku prakticky nejsou vidět. Týká se to mimo jiné vnitřní konstrukce sloupků, tloušťky papírových dutinek, kvality lana, způsobu provedení spojů, materiálů použitých k výrobě polic a celkového uspořádání konstrukce.

Je také důležité si uvědomit, že škrabadlo není obyčejný kus nábytku, na kterém kočka pouze klidně odpočívá. Kočka na něj skáče s rozběhem, odráží se od sloupků, šplhá, protahuje se celou vahou těla a prudce mění směr pohybu. Pokud konstrukci používá několik koček, zatížení je ještě větší.

Škrabadlo proto nelze hodnotit pouze podle jeho výšky, počtu odpočívadel, průměru sloupků nebo atraktivního vzhledu. Rozhodující je celá konstrukce a způsob, jakým všechny její části spolupracují.

V dalších částech průvodce vysvětlím, na co se zaměřit, na co se zeptat prodejce a které detaily by měly vzbudit pochybnosti.

1. Jak je vyroben profesionální škrabací sloupek?

Sloupek může působit jako jeden z nejjednodušších prvků škrabadla. Zvenku obvykle vidíme kulatou dutinku omotanou sisalovým lanem, a proto mnoho lidí věnuje pozornost především jejímu průměru.

Ve skutečnosti jde o jednu z nejdůležitějších částí celé konstrukce. Kočka do sloupku zatíná drápy, opírá se o něj celou vahou, šplhá po něm, protahuje se a při hře se od něj často prudce odráží.

O kvalitě a životnosti škrabacího sloupku rozhoduje několik prvků:

• průměr a kvalita sisalového lana;

• způsob zkroucení vláken;

• přesnost a napnutí při navíjení;

• tloušťka a kvalita vnitřní dutinky;

• konstrukce zakončení sloupku;

• způsob upevnění spojovacích prvků;

• velikost použité matice.

Teprve spojení všech těchto vlastností umožňuje vytvořit sloupek odolný vůči intenzivnímu a dlouholetému používání.

Sisalové lano – na průměru skutečně záleží

Sisalové lano je část sloupku, která přichází do přímého kontaktu s kočičími drápy. Právě ono se při škrábání opotřebovává, a proto mají jeho parametry zásadní vliv na životnost celého sloupku.

Jedním ze základních parametrů je průměr lana. Zároveň jde o jednu z mála vlastností, kterou může zákazník poměrně snadno vidět, porovnat a po převzetí výrobku dokonce sám změřit.

Obecně platí, že silnější lano obsahuje více materiálu, takže kočka potřebuje více času, aby ho opotřebovala. Samotný průměr však není jediným faktorem ovlivňujícím životnost sisalu.

Při posuzování lana je vhodné zaměřit se na:

• jeho skutečný průměr;

• rovnoměrnost po celé délce;

• pevnost a hustotu zkroucení;

• množství krátkých odstávajících vláken;

• přesnost zpracování jednotlivých pramenů.

V našich konstrukcích používáme čtyřpramenné lano. Čtyři samostatné prameny jsou zkrouceny do jednoho pevného lana, které si dobře udržuje tvar během navíjení i následného používání.

Samotné označení „přírodní sisal“ tedy ještě příliš mnoho neříká. Důležité je jak množství použitého materiálu, tak kvalita vláken a způsob výroby celého lana.

[MÍSTO PRO FOTOGRAFII: detail čtyřpramenného sisalového lana, ideálně s viditelným měřením jeho průměru]

Způsob navinutí lana

Ani silné a kvalitní lano nezajistí dostatečnou životnost, pokud je navinuto příliš volně nebo nerovnoměrně.

Jednotlivé závity by k sobě měly velmi těsně přiléhat. Mezi nimi nesmějí zůstávat viditelné mezery, protože kočičí drápy je budou postupně zvětšovat. Lano se začne časem posouvat, rozestupovat nebo oddělovat od povrchu sloupku.

Velmi důležité je také rovnoměrné napnutí lana. Mělo by být zachováno po celé délce sloupku – od prvního až po poslední závit.

V profesionální výrobě se sloupky navíjejí pomocí specializovaných strojů. Ty umožňují udržovat správné napnutí lana a zároveň velmi pevně přitlačovat každý další závit k předchozímu.

Díky tomu je povrch sloupku kompaktní, rovný a odolný vůči posouvání během používání.

Při prohlížení hotového sloupku je vhodné ověřit, zda:

• jsou závity uloženy rovnoměrně a těsně;

• mezi nimi nejsou výrazné mezery;

• se lano při stlačení rukou neposouvá;

• je jeho napnutí podobné po celé délce;

• jsou konce lana trvale zajištěny.

Některé z těchto vlastností lze posoudit už podle kvalitních fotografií výrobku. Nerovnoměrné závity, viditelné mezery nebo lokálně povolené lano by se neměly přehlížet.

[MÍSTO PRO FOTOGRAFII: strojové navíjení sloupku nebo detail správně přitlačených závitů lana]

Co se nachází pod lanem?

Pod sisalovým lanem se nachází vlastní tělo sloupku, nejčastěji vícevrstvá papírová dutinka. Běžně se jí říká kartonová trubka, ale nelze ji srovnávat s obyčejnou tenkou trubkou z kartonu.

Kvalitní dutinka vzniká z jednotlivých vrstev papíru, které jsou pod vysokým napětím navíjeny a lepeny. Její pevnost závisí na několika faktorech:

• tloušťce stěny;

• kvalitě použitého papíru;

• kvalitě lepidla spojujícího jednotlivé vrstvy;

• přesnosti a napětí během navíjení.

Správně vyrobená dutinka by měla tvořit kompaktní, téměř jednolitou strukturu. V jejím průřezu by neměly být viditelné prázdné prostory, uvolněné vrstvy ani místa, kde se papír snadno odděluje.

Zákazník samozřejmě nemůže posoudit druh použitého papíru, vlastnosti lepidla ani přesnost celého výrobního procesu. Může však zkontrolovat konečný výsledek.

Nejsnadněji lze zkontrolovat tloušťku stěny

Základním parametrem, který lze vidět a změřit, je tloušťka stěny dutinky.

Ve sloupcích, které vyrábíme, používáme dutinky s tloušťkou stěny minimálně 10 mm. Taková tloušťka zajišťuje dostatečnou tuhost sloupku a zároveň umožňuje pevné uchycení jeho zakončení.

Pokud po převzetí škrabadla zjistíme, že stěna dutinky má tloušťku pouze 2–3 mm, považuji ji za jednoznačně příliš tenkou, zejména pro použití ve vysoké nebo intenzivně zatěžované konstrukci.

Takto tenká dutinka se může promáčknout, rozvrstvit nebo zlomit. Především však neposkytuje dostatečně pevnou oporu zakončení sloupku. Jejich uvolnění nebo vytržení může vést ke ztrátě stability celého škrabadla.

V takov nebo vytržení může vést ke ztrátě stability celého škrabadla.

V takovém případě bych před montáží vážně zvážil, zda by měl být výrobek vůbec používán. U velké nebo vysoké konstrukce už nejde pouze o životnost, ale také o bezpečnost kočky.

Co lze zkontrolovat po převzetí škrabadla?

Před zahájením montáže je vhodné prohlédnout sloupky z jejich konců. Lze tak zkontrolovat:

• skutečnou tloušťku stěny;

• soudržnost průřezu;

• viditelné mezery mezi vrstvami;

• rozvrstvení a drolení materiálu;

• stabilitu prvku uzavírajícího sloupek.

Kvalitní dutinka by měla být pevná, kompaktní a rovnoměrná. Pokud je její stěna velmi tenká, snadno se promáčkne, odděluje se do vrstev nebo jsou v průřezu viditelné prázdné prostory, mělo by to vzbudit vážné pochybnosti.

V takové situaci je rozumnější kontaktovat prodejce ještě před sestavením výrobku a předtím, než jej začne používat kočka.

[MÍSTO PRO FOTOGRAFII: průřez vícevrstvou papírovou dutinkou s tloušťkou stěny minimálně 10 mm]

Koncová zátka a matice M10

Na obou koncích dutinky se nachází prvek, který v naší výrobě běžně nazýváme zátkou. Právě v něm je umístěna matice, pomocí které se sloupek spojuje s policí, základnou nebo dalším prvkem škrabadla.

Zátka tedy není pouze uzávěrem sloupku. Přenáší zatížení vznikající během používání celé konstrukce.

V našich současných sloupcích ji vyrábíme z vícevrstvé překližky o tloušťce přibližně 4 cm. V tomto prvku je umístěna narážecí matice M10.

Překližka dobře přenáší síly působící v různých směrech a dostatečná tloušťka zátky umožňuje stabilní uložení matice a pevné spojení celku s dutinkou.

V mnoha levnějších škrabadlech se namísto takové zátky používá plastová příruba vtlačená nebo zatlučená do dutinky. V jejím středu bývá obvykle matice M6 nebo M8.

Podle mých dlouholetých zkušeností nejsou plastové příruby používané jako zakončení sloupků trvanlivým řešením. Mohou se uvolnit, prasknout nebo být z dutinky vytrženy.

Příruby bývají nejčastěji přilepeny a navíc upevněny sponkami procházejícími stěnou dutinky. Pokud je stěna velmi tenká, nemají sponky dostatek materiálu, ve kterém by se mohly pevně zachytit. Při neustálém pohybu sloupku mohou dutinku postupně trhat, až se celá příruba vytrhne.

U vysokého škrabadla už nejde pouze o životnost. Poškození zakončení jednoho ze spodních sloupků může způsobit ztrátu stability celé konstrukce. Obzvlášť nebezpečné je to u rozpěrných škrabadel upevňovaných ke stropu.

[MÍSTO PRO FOTOGRAFII: zátka z vícevrstvé překližky s osazenou narážecí maticí M10]

Proč u velkých škrabadel používáme matice M10?

Velké škrabadlo musí být sešroubováno velmi velkou silou. Pouze tehdy se spoje nebudou postupně uvolňovat při běhání, skákání a šplhání koček.

U malého škrabadla tvořeného základnou, jedním krátkým sloupkem a lehkým odpočívadlem může být menší matice dostačující. U vysoké víceúrovňové konstrukce je situace úplně jiná.

Matice a šrouby M6 nebo M8 neumožňují dosáhnout tak velké utahovací síly jako spojení M10. Při pokusu o velmi pevné dotažení lze snadněji poškodit závit, zničit matici nebo ji vytrhnout z prvku, ve kterém je uložena.

Z tohoto důvodu považuji matici M10 u velkých škrabadel za minimální správný standard. Tento závěr nevychází z teorie, ale z dlouholetých zkušeností s výrobou, montáží a používáním těchto konstrukcí.

Ani samotná matice M10 problém nevyřeší, pokud je umístěna ve slabé plastové přírubě nebo v tenké dutince. Všechny prvky musí spolupracovat:

• silnostěnná dutinka;

• pevná zátka;

• stabilně osazená matice M10;

• dostatečně pevná police nebo základna.

Teprve taková kombinace umožňuje škrabadlo velmi pevně sešroubovat a zachovat stabilitu spojů během mnoha let používání.

Jak zkontrolovat sloupek před montáží?

Po převzetí škrabadla je vhodné zkontrolovat všechny sloupky ještě před zahájením montáže. Při pohledu na jejich zakončení lze snadno posoudit základní konstrukční prvky.

Je třeba věnovat pozornost:

• skutečné tloušťce stěny dutinky;

• typu použité zátky nebo příruby;

• velikosti osazené matice;

• stabilitě celého zakončení;

• případným prasklinám, rozvrstvení a vůlím.

Zátka by se neměla otáčet, vysouvat ani vychylovat do stran. Ani matice se nesmí pohybovat nezávisle na zbývající části sloupku.

Pokud se zakončení kýve už před montáží, silné dotažení šroubu neodstraní příčinu problému. Může vůli pouze dočasně skrýt a dokonce urychlit poškození slabého prvku.

Pokud je samotná dutinka velmi tenká, promáčkne se, rozvrstvuje nebo byla poškozena během přepravy, neměla by být použita ve vysoké konstrukci. V takové situaci je rozumnější problém nahlásit prodejci ještě předtím, než začne škrabadlo používat kočka.

Proč nestačí pouze průměr sloupku?

Průměr sloupku je důležitý, ale neukazuje, jak je sloupek vyroben uvnitř.

Dva sloupky se stejným vnějším průměrem mohou mít zcela odlišnou životnost. Jeden může mít silnostěnnou dutinku, zátku z překližky, matici M10 a silné, správně navinuté lano.

Druhý může mít velmi tenkou dutinku, plastové příruby s maticemi M6 nebo M8 a volně navinutý sisal.

Na fotografii mohou oba vypadat téměř stejně.

Při výběru škrabadla je proto vhodné zkontrolovat nejen průměr sloupků, ale také:

• průměr a konstrukci sisalového lana;

• přesnost jeho navinutí;

• tloušťku stěny dutinky;

• provedení zakončení sloupků;

• velikost použitých matic;

• stabilitu všech prvků před montáží.

Pokud výrobce uvádí pouze „silné a stabilní sloupky“, ale neposkytuje žádné konkrétní informace o jejich konstrukci, je vhodné požádat o podrobnosti.

[MÍSTO PRO NÁKRES: úplný průřez sloupkem – sisalové lano, dutinka s tloušťkou stěny minimálně 10 mm, zátka z vícevrstvé překližky o tloušťce přibližně 4 cm a narážecí matice M10]

2. Konstrukce škrabadla – co skutečně rozhoduje o jeho stabilitě?

Pevné sloupky jsou velmi důležité, ale samy o sobě nezajistí stabilitu celého škrabadla. I kvalitní prvky lze spojit takovým způsobem, že se konstrukce bude kývat, naklánět nebo se při skoku kočky zvedne na jedné straně.

Stabilitu škrabadla ovlivňují především:

• velikost a tuhost základny;

• rozmístění sloupků;

• poloha těžiště;

• velikost a uspořádání polic a odpočívadel;

• kvalita spojů;

• správné dotažení celé konstrukce.

Kvalitní škrabadlo by mělo být navrženo jako jeden spolupracující celek, nikoli jako náhodná sestava sloupků, polic a pelíšků.

Základna škrabadla

Základna přenáší hmotnost celé konstrukce na podlahu. Měla by být dostatečně velká, těžká a pevná.

Nerozhodují však pouze její rozměry. Stejně důležité je rozmístění sloupků a horních prvků. Pokud jsou sloupky umístěny blízko okraje a police nebo odpočívadla výrazně přesahují na jednu stranu, nemusí ani velká základna zajistit dostatečnou stabilitu.

V našich konstrukcích vyrábíme základny z vícevrstvé překližky o tloušťce 36 mm. Tato tloušťka zajišťuje vysokou tuhost a omezuje prohýbání základny pod zatížením.

Rozmístění sloupků

Sloupky by měly vytvářet stabilní systém opory a co nejpříměji přenášet zatížení na základnu.

Škrabadlo postavené na jedné svislé řadě sloupků bude méně odolné vůči bočnímu zatížení než konstrukce s několika správně rozmístěnými opěrnými body.

To je obzvlášť důležité u vysokých škrabadel, protože i malá vůle ve spodní části konstrukce bude na jejím vrcholu mnohem výraznější.

Těžiště

Velké domečky, široké police a odpočívadla umístěná vysoko mají zásadní vliv na stabilitu škrabadla.

Čím těžší prvek je a čím výše a dále od středu základny se nachází, tím větší silou působí na spodní sloupky a spoje. Vysoké škrabadlo s malou základnou se tedy nestane stabilním pouze proto, že má silné sloupky.

Hmotnost celé konstrukce by měla být rozložena co nejrovnoměrněji.

Police také zpevňují konstrukci

Police nejsou pouze místem k sezení nebo odpočinku. Spojují jednotlivé sloupky a zpevňují celé škrabadlo.

Pokud jsou příliš tenké nebo vyrobené z materiálu náchylného k prohýbání, pohybují se při každém použití kočkou. Časem může v místech spojů vznikat vůle.

V našich škrabadlech vyrábíme police z vícevrstvé překližky o tloušťce 18 mm. Ta poskytuje dostatečnou tuhost, zejména pokud police spojuje několik sloupků nebo přesahuje mimo opěrný bod.

[MÍSTO PRO FOTOGRAFIE: základna z překližky o tloušťce 36 mm a příklad police z překližky o tloušťce 18 mm]

Těžké škrabadlo nemusí být automaticky stabilní

Vysoká hmotnost pomáhá, ale neodstraní chyby v konstrukci.

I těžké škrabadlo se může kývat, pokud má příliš malou základnu, nesprávně rozmístěné sloupky, horní prvky výrazně vyčnívající na jednu stranu nebo uvolněné spoje.

Stabilitu proto nelze hodnotit pouze podle hmotnosti, výšky nebo počtu sloupků. Nejdůležitější je správný návrh celé konstrukce.

Jak zkontrolovat stabilitu škrabadla?

Po sestavení by mělo škrabadlo stát rovnoměrně na celé ploše základny. Nemělo by se při mírném zatlačení kývat ani zvedat v jednom rohu.

Je vhodné zkontrolovat, zda:

• základna celou plochou přiléhá k podlaze;

• sloupky stojí svisle;

• se police neotáčejí ani neprohýbají;

• se konstrukce výrazně nenaklání na jednu stranu;

• při zatlačení nejsou slyšet pohyby uvolněných spojů.

Mírná pružná práce vysokého škrabadla může být přirozená. Neměly by se však objevovat vůle, klepání ani nezávislý pohyb jednotlivých prvků.

Pokud je správně sestavené škrabadlo stále nestabilní, může být příčinou jeho konstrukce, příliš malá základna nebo nesprávné rozmístění jednotlivých prvků.

3. Konstrukční materiály a ochrana povrchu

U kvalitního škrabadla není důležitá pouze tloušťka polic a základny, ale také materiál, ze kterého jsou vyrobeny.

V našich konstrukcích používáme vícevrstvou překližku. Ve srovnání s dřevotřískovou deskou nebo MDF je výrazně odolnější vůči prohýbání, mechanickému poškození, odlamování hran a vytržení spojovacích prvků.

To je u škrabadla velmi důležité, protože je neustále zatěžováno v různých směrech. Kočky skáčou na police, odrážejí se od nich a uvádějí celou konstrukci do pohybu. Překližka dobře snáší takové zatížení i opakované sestavování a rozebírání jednotlivých prvků.

Dřevotřísková deska se v místech vrtání a upevňování šroubů výrazně snadněji drolí. MDF má sice rovnoměrnější strukturu, ale je rovněž náchylná k poškození hran a neposkytuje tak trvalé uchycení jako kvalitní překližka.

Lakování má zásadní význam

I ta nejlepší překližka by měla být správně chráněna. Kvalitní laková vrstva ji chrání před nečistotami, vlhkostí, oděrem a poškrábáním a zároveň výrazně usnadňuje údržbu škrabadla.

Podle mých zkušeností z trhu se u většiny dostupných škrabadel, včetně konstrukcí z překližky, používají jednoduché a poměrně levné vodou ředitelné lakovací systémy. Tyto povrchové úpravy jsou často nanášeny pouze v malém počtu vrstev a neposkytují vysokou mechanickou odolnost.

Samotná informace, že byl prvek nalakován, proto ještě příliš mnoho nevypovídá o jeho životnosti. Důležitá je kvalita použitých materiálů, způsob přípravy povrchu, počet vrstev a způsob jejich nanášení.

U našich škrabadel používáme vícevrstvý systém stříkaného lakování. Nejprve nanášíme dvě vrstvy speciálního podkladového nátěru a následně dvě vrstvy tvrdého akrylátového laku.

Po úplném vytvrzení vzniká pevný a odolný povrch, který dobře snáší dlouholeté používání, pravidelné čištění a kontakt s kočičími drápy. Povrchové úpravy, které používáme, jsou určeny také pro intenzivně zatěžované plochy, například schody ve veřejných budovách.

U barevně mořených škrabadel slouží samotné moření pouze k dosažení požadovaného odstínu dřeva. Následně procházejí prvky stejným procesem ochrany: dvě vrstvy podkladového nátěru a dvě vrstvy tvrdého akrylátového laku.

Díky tomu získává přírodní i mořená překližka stejně odolnou povrchovou ochranu.

4. Velikost polic, odpočívadel a domečků

Ani velmi pevné škrabadlo nebude dobře plnit svou funkci, pokud budou jeho police, odpočívadla a domečky pro kočku příliš malé.

Zvláštní opatrnost je vhodná u výrobků propagovaných jako „škrabadla pro velké kočky“ nebo „škrabadla pro mainské mývalí kočky“. Samotný název výrobku ještě neznamená, že byla konstrukce skutečně přizpůsobena velké kočce.

Kontrolujte konkrétní rozměry

Před nákupem je nutné pečlivě zkontrolovat rozměry jednotlivých prvků, nikoli pouze celkovou výšku škrabadla.

Pokud má konstrukce propagovaná jako určená pro velké kočky police o rozměrech pouze 20 × 20 cm nebo 30 × 30 cm, je obtížné považovat je za pohodlná a bezpečná místa pro velké zvíře.

Kočka by měla mít možnost na polici pohodlně vstoupit, otočit se a bezpečně na ní umístit celé tělo. Totéž platí pro odpočívadla – důležitá je jejich skutečně využitelná plocha, nikoli pouze vnější rozměr uvedený v popisu výrobku.

Je vhodné zkontrolovat především:

• rozměry polic;

• skutečně využitelnou plochu odpočívadel;

• vnitřní rozměry domečků;

• velikost vstupních otvorů;

• vzdálenosti mezi jednotlivými úrovněmi.

Kvalitní škrabadlo by mělo vytvářet pohodlnou cestu od základny až k nejvyšším místům. Příliš malé police nebo nesprávně rozmístěné úrovně mohou ztěžovat pohyb, zejména velkým, starším nebo méně pohyblivým kočkám.

Domeček by měl mít skutečnou konstrukci

U mnoha levných škrabadel je prvek označovaný jako domeček ve skutečnosti pouze lehkým rámem potaženým čalounickou látkou. Stěny nemají pevnou konstrukci a tvar domečku udržuje především napnutá látka.

Takové řešení může na fotografii vypadat atraktivně, ale obvykle není příliš odolné vůči tlaku, deformaci a intenzivnímu používání. Látka se může vytahovat, rám se může ohýbat a celý domeček rychle ztrácí původní tvar.

U škrabadla určeného pro velkou kočku by měl mít domeček stabilní stěny, pevné dno a konstrukci, která se pod hmotností zvířete neprohýbá.

Před nákupem je proto vhodné zkontrolovat nejen rozměry domečku, ale také způsob jeho výroby. Pokud na fotografiích nejsou vidět žádné pevné stěny a celek působí jako látka natažená přes tenký rám, je třeba počítat s tím, že nejde o plnohodnotný konstrukční prvek.

Samotné označení „pro velké kočky“ nestačí

Škrabadlo pro velkou kočku by mělo být správně navrženo jako celek. Nestačí jeden větší sloupek nebo jedno velké odpočívadlo, pokud jsou ostatní police miniaturní, domeček nemá pevnou konstrukci a průchody mezi úrovněmi jsou příliš úzké.

Velikosti kočky musí odpovídat také sloupky. Potřebují dostatečný průměr, aby bezpečně přenášely větší zatížení, a dostatečnou délku, aby se kočka mohla postavit na zadní nohy a při škrábání plně protáhnout celé tělo.

Nejlepším způsobem posouzení jsou konkrétní rozměry a fotografie zobrazující skutečnou konstrukci jednotlivých prvků. Pokud výrobce tyto informace neuvádí, je vhodné požádat o další podrobnosti ještě před nákupem.

5. Čalounické materiály – životnost, provedení a možnost praní

Čalounický materiál ovlivňuje nejen vzhled škrabadla. Stejně důležitá je jeho odolnost vůči zatrhávání, způsob upevnění a možnost udržovat jej v čistotě.

U našich škrabadel používáme dva způsoby provedení: prvky s trvale upevněným čalouněním a snímatelné potahy a polštáře upevněné na lakované překližce.

Škrabadla s trvale upevněným čalouněním

U škrabadel s trvale upevněným čalouněním jsou police a ostatní prvky potaženy látkou z obou stran. Všechna místa spojení látky jsou skryta na hranách, takže kočka nemá přístup ke švům, sponkám ani jiným upevňovacím prvkům.

Před čalouněním jsou všechny hrany pečlivě obroušeny a vyhlazeny. To je velmi důležité, protože ostré nebo nepřesně opracované hrany by mohly látku postupně prodírat zevnitř.

Správně provedené čalounění by tedy mělo:

• těsně přiléhat k celému povrchu;

• nemít viditelné upevňovací prvky;

• nezanechávat kočce přístupné švy ani sponky;

• být chráněno proti prodírání na hranách.

Odolnost materiálů vůči zatrhávání

Všechny námi používané čalounické materiály procházejí testy výrobce na odolnost vůči škrábání a zatrhávání. V těchto testech získaly nejvyšší hodnocení – pět hvězdiček.

Samotný výsledek testu povrchu látky však nemusí být vždy dostačující. Kočka zatíná dráp hluboko a může zachytit také spodní vrstvu materiálu.

Mnoho běžných nábytkových látek má na spodní straně pružný a kluzký podklad. Přestože může být vnější povrch odolný, dráp se snáze zachytí ve spodní vrstvě a vytáhne vlákna na povrch.

Proto část námi používaných materiálů objednáváme se speciálním bavlněným podkladem. Zvenku mohou vypadat stejně jako látky dostupné v běžných čalounických velkoobchodech, ale jejich spodní vrstva je lépe přizpůsobena způsobu používání kočkami.

To neznamená, že se materiál stává zcela odolným vůči záměrnému škrábání. Vhodný podklad však výrazně snižuje riziko vytahování vláken a zvyšuje životnost čalounění.

Snímatelné potahy, polštáře a polstrovaná odpočívadla

U škrabadel vyrobených z lakované překližky jsou měkké potahy, polštáře a polstrovaná odpočívadla upevněny pomocí suchých zipů. Lze je snadno sejmout, vyprat, usušit a znovu připevnit.

Každý takový prvek má všitý štítek s informacemi o údržbě. Doporučená teplota praní je 40 °C.

Než je nová látka zařazena do výroby, prochází několika desítkami cyklů praní a sušení v bubnové sušičce. V rámci testů ověřujeme její odolnost také při praní na 60 °C, ale při běžném používání doporučujeme teplotu uvedenou na štítku, tedy 40 °C.

Během testů kontrolujeme mimo jiné:

• srážení materiálu;

• stálost barev;

• zachování původního tvaru;

• odolnost proti žmolkování;

• vzhled povrchu po opakovaném praní a sušení.

Teprve materiál, který dobře snáší opakované cykly praní a sušení, je schválen pro běžnou výrobu. Díky tomu lze snímatelné textilní prvky opakovaně čistit, aniž by rychle ztrácely svůj tvar, barvu nebo užitné vlastnosti.

6. Kontrola kvality

Většinu dřevěných prvků našich škrabadel obrábíme s vysokou přesností na CNC frézkách podle předem připravených návrhů a výrobních programů. Díky tomu můžeme zachovat opakovatelné rozměry, přesné rozmístění otvorů a správné přizpůsobení všech částí.

Po opracování procházejí prvky dříve popsaným vícevrstvým lakovacím procesem nebo jsou předány do čalounické dílny. Následně jsou podrobeny podrobné vizuální a kvalitativní kontrole.

Do další výroby postupují pouze prvky, které splňují standard stanovený pro výrobky z běžné nabídky. Přibližně 20 % vyrobených částí je v této fázi vyřazeno kvůli vzhledovým nedokonalostem, jako jsou:

• přirozené změny odstínu dřeva;

• suky nebo rozdíly ve struktuře dřeva;

• drobné vady nebo nerovnosti lakového povrchu;

• menší nedostatky čalounění;

• jiné estetické nedokonalosti.

Pokud si prvek zachovává plnou pevnost a bezpečnost používání, může být použit pro outletový výrobek. Díly s konstrukčními vadami nebo poškozením, které by mohlo ovlivnit životnost škrabadla, nejsou do další výroby schváleny.

Poslední etapa kontroly probíhá bezprostředně před zabalením. Na jednom místě se setkávají prvky připravené jednotlivými výrobními odděleními:

• lakované a čalouněné police a základny;

• sloupky omotané sisalovým lanem;

• domečky a odpočívadla;

• ušité potahy, polštáře a polstrované prvky;

• montážní materiál.

Každý díl je znovu prohlédnut a zkontrolován zkušeným pracovníkem. V případě potřeby jsou vybrané prvky také zkušebně spojeny, aby bylo ověřeno, že otvory, upevnění a rozměry k sobě správně pasují.

Teprve po této závěrečné kontrole je kompletní sada předána k zabalení. Díky tomu kontrolujeme nejen kvalitu jednotlivých dílů, ale také to, zda všechny prvky konkrétního škrabadla tvoří správně sladěný celek.

7. Jak si můžete kvalitu škrabadla zkontrolovat sami?

Mnoho nejdůležitějších informací lze zjistit už před nákupem. Vyplatí se pečlivě prostudovat popis výrobku, fotografie a uvedené rozměry. Pokud nějaké údaje chybějí, je vhodné zeptat se prodejce.

Před nákupem se zaměřte především na:

• průměr sloupků a sisalového lana;

• rozměry polic, odpočívadel a domečků;

• materiál a tloušťku základny a polic;

• konstrukci domečků;

• rozmístění jednotlivých úrovní;

• dostupnost náhradních dílů;

• informace o způsobu čištění textilních prvků.

Nákupní rozhodnutí by nemělo být založeno pouze na označeních jako „pevné“, „pro velké kočky“ nebo „škrabadlo pro mainské mývalí kočky“. Nejdůležitější jsou konkrétní rozměry a technické informace.

Co zkontrolovat po převzetí škrabadla?

Před zahájením montáže je vhodné pečlivě prohlédnout všechny prvky.

Je třeba zkontrolovat:

• tloušťku a kvalitu dutinek uvnitř sloupků;

• typ a stabilitu montážních prvků sloupků;

• velikost osazených matic;

• přesnost navinutí lana;

• kvalitu lakování nebo čalounění;

• hrany polic a základny;

• shodu všech prvků s montážním návodem.

Neměly by být viditelné žádné praskliny, rozvrstvení, uvolněná zakončení, vyčnívající sponky ani poškozené spoje.

Zvláštní opatrnost je nutná, pokud mají sloupky velmi tenké dutinky a plastové příruby uvnitř se pohybují, otáčejí nebo vychylují do stran. V takové situaci bych vážně zvážil, zda škrabadlo vůbec začít sestavovat.

Pevné dotažení šroubů může viditelnou vůli dočasně omezit, ale neopraví slabou dutinku ani nestabilní montážní prvek. U velkého nebo vysokého škrabadla může poškození jednoho ze spodních sloupků způsobit naklonění nebo převrácení celé konstrukce.

Takový výrobek se proto může nejen rychle poškodit, ale může také představovat nebezpečí pro kočku, pro kterou byl zakoupen, i pro osoby v jeho blízkosti. Pokud konstrukční prvky vzbuzují vážné pochybnosti už před montáží, je rozumnější kontaktovat prodejce a zvážit vrácení výrobku.

Po sestavení by mělo škrabadlo stát rovně a všechny prvky musejí být pevně dotaženy. Police a sloupky se nesmějí pohybovat nezávisle na zbývající části konstrukce.

Pokud se správně sestavené škrabadlo stále výrazně kýve, základna se na jedné straně zvedá nebo má některý prvek viditelnou vůli, neměla by ho kočka používat. Nejprve je nutné znovu zkontrolovat montáž, a pokud problém přetrvává, kontaktovat prodejce.

Nezapomínejte na pravidelné dotahování škrabadla

Všechny prvky škrabadla by měly být během montáže dotaženy velkou silou. Kočky po konstrukci běhají, skáčou a odrážejí se od ní, takže se některé spoje mohou časem mírně uvolnit.

Stabilitu škrabadla je vhodné pravidelně kontrolovat a podle potřeby znovu dotáhnout všechny sloupky a šrouby. Zvláštní pozornost je třeba věnovat spodním konstrukčním prvkům, které přenášejí největší zatížení.

Pokud používáte škrabadlo naší firmy, můžete všechny sloupky a imbusové šrouby dotahovat velmi velkou silou. V případě potřeby lze použít prodloužení imbusového klíče nebo vhodné elektrické nářadí.

Námi používané kalené imbusové šrouby, matice M10 a ostatní spojovací prvky jsou navrženy tak, aby odolávaly velmi vysokému zatížení. Na tyto spoje poskytujeme doživotní záruku.

Při montáži je pouze nutné dbát na to, aby byl šroub zaveden do matice rovně. Šikmé zašroubování může poškodit závit.

8. Náhradní díly, servis a možnost renovace škrabadla

Kvalitní škrabadlo by nemělo být jednorázovým výrobkem. Před nákupem je vhodné ověřit, zda bude možné po několika letech vyměnit opotřebované díly, renovovat jednotlivé prvky nebo využít servis výrobce.

Pro naše škrabadla nabízíme mimo jiné:

• sloupky a montážní prvky;

• police, odpočívadla a další konstrukční díly;

• potahy, polštáře a polstrované prvky;

• kompletní textilní sady přizpůsobené jednotlivým modelům škrabadel;

• renovaci vybraných prvků.

U škrabadel vyrobených z lakované překližky lze potahy, polštáře a polstrovaná odpočívadla kdykoli samostatně sejmout a nahradit novými. Pro jednotlivé modely jsou k dispozici hotové textilní sady, díky kterým lze snadno obnovit vzhled celého škrabadla.

Renovujeme také prvky s trvale upevněným čalouněním. Pokud je materiál po mnoha letech opotřebovaný nebo chce zákazník změnit jeho barvu, lze police, základny a další části znovu očalounit.

Možné je také nové lakování prvků z překližky. Umožňuje obnovit povrchy, na kterých se po dlouholetém používání objevily škrábance, odřeniny nebo jiné známky opotřebení.

Nabízíme rovněž nové navinutí sisalového lana, tedy takzvané převinutí sloupků. Zákazníci nám někdy posílají sloupky používané šest, sedm nebo více let. Dostanou nové sisalové lano a mohou se dále používat.

Prvek nemusí být vždy zcela zničený. Někdy si zachovává plnou pevnost, ale jeho povrch už nevypadá esteticky. Renovace umožňuje obnovit jeho vzhled bez nutnosti výměny celého škrabadla.

Dostupnost náhradních dílů a servisních služeb je zvlášť důležitá u velkých a pevných konstrukcí. Pokud je škrabadlo stále stabilní, je mnohem rozumnější vyměnit nebo renovovat jednotlivé prvky než po několika letech vyhodit celý výrobek.

9. Shrnutí – jak skutečně poznat kvalitní škrabadlo?

Kvalitní škrabadlo nelze posuzovat podle jediného parametru. Silné sloupky, velká výška nebo atraktivní fotografie nestačí, pokud jsou ostatní prvky špatně vyrobené nebo nesprávně rozmístěné.

Před nákupem je vhodné zkontrolovat především:

• průměr a kvalitu sisalového lana;

• přesnost jeho navinutí;

• tloušťku a kvalitu dutinek;

• konstrukci zakončení sloupků;

• použití matic M10 ve velkých konstrukcích;

• tuhost základny a polic;

• rozmístění sloupků a polohu těžiště;

• kvalitu lakování a čalounění;

• přizpůsobení polic, odpočívadel, domečků a délek sloupků velikosti kočky;

• přesnost zpracování a kontrolu kvality;

• možnost čištění a praní textilních prvků;

• dostupnost náhradních dílů, oprav a servisních služeb.

Ne každá kočka potřebuje stejnou konstrukci. Menší sphynx nebo ruská modrá kočka bude mít jiné potřeby než velká norská lesní kočka nebo mainská mývalí kočka. Rozměry polic, odpočívadel, domečků a sloupků by proto měly odpovídat skutečné velikosti, hmotnosti a pohyblivosti zvířete.

Kvalitní škrabadlo by mělo být stabilní, bezpečné, pohodlné pro kočku a opravitelné i po mnoha letech. Proto je vhodné neposuzovat pouze jeho vzhled a cenu, ale především použité materiály, konstrukci a konkrétní technické informace uvedené výrobcem.